Z Skaut Polná
Po klasické páteční schůzce jsme vzali pálky a míčky a šli hrá do DDM pinec. Ti kteří tohle náčiní ještě nedrželi v ruce hráli radši kolem stolu foukanou, starší a zkušenější (Sid, Prokop, Martin, Pepa, Míla, Červ a Zub) už ale honili míček po stole. Přijel nás navštívit taky Cap. Zbytek pátečního večera jsem věnovali přípravě na sobotní lov bobrů. Prokop vlčata naučil, jak uplést pořádnou síť na bobra. To nejvíc šlo Mílovi s liboval si, jak si doma uplete jednu s menšíma okama a bude lovit sousedovic kočku. Večer jsme si pustili písničku "Když jde malý bobr spát" a pak už hupli do spacáků. A protože bylo v klubovně stále čilo, četly se na uklidnění kapitoly z Hochů od bobří řeky. Ráno jsem se po vydatné snídani vydali lovit Bobry k rybníku. A opravdu na cestě u rybníka byla dvojice bobrů, kteří si doslova říkali o to být chyceni. A tak si každý kdo jim stačil jednoho ulovil. A protože byl sníh a táhli jsme s sebou boby, tak jsme se rozhodli vylézt na pořádný kopec, ze kterýbo by se dalo jezdit dolů. No a tak jsme si zahráli motorky, aneb běh do vrchu silně mladými stromky podrostlým šibeničním břeniským vrchem nad novým rybníkem. Závod to byl vskutku nelehký, ti co se doslova vyšplhali do cíle pak házeli sněhové koule na ty chudáky dole. Něktyrý měli letní vzorky a ještě táhli na kopec boby a bobry a sítě, takže vůbec nemohli vyjet a muselo jim být pomoženo terénní rolbou (Červ). Potom jsme už šli na kopec pod Jiříkáč a jezdili dolů a běhali nahoru co to šlo. Sníh byl ale dost mokrý a doslova nám tál pod nohama. Před polednem jsme se vydali zpět ke klubovně, kde se unavení lovci převlékli do suchého a rodiče si je rozebrali, každý toho svého.
